9. července 2016
Po necelém týdnu od
autobusového „zájezdu“ na Velkou Javořinu směřují pouhý čtyři turisté přes Rožnov p. R.
a Veřovice do Kopřivnice. Tam na nás na nádraží čekají dva další turisté, kteří dorazili autem
– Božka a Jarda. V šesti tedy zahajujeme průzkum poněkud neznámé krajiny –
Šostýnských vrchů. Ty jsou součástí Štramberské vrchoviny a ta zase částí Podbeskydské pahorkatiny.
Počasí slibuje krásný letní den. Po nebi se sice občas přeženou velké mraky, ale většinou jen svítí
sluníčko a vane příjemný osvěžující větřík.
Stoupáme Husovou ulicí ke
koupališti. Tam před parkovištěm odbočujeme nejdříve po žluté TZ, záhy pak po místní okružní zelené
naučné stezce „Lašská – Kopřivnice“, lemované informačními panely, nejdříve
k tzv. Husově lípě, potom po mírně stoupající lesní pěšině k Jasníkově studánce. Někteří
se s chutí napijí dobré chladné vody a pokračujeme serpentinovitým chodníkem vzhůru
k prvnímu hřebeni.Zanedlouho se mezi stromy objeví dřevěná konstrukce rozhledny –
Bezručovy vyhlídky. Pod ní je další informační panel a pamětní kámen z roku 1934,který odhalil
místní odbor ČSST.
Vystupujeme na rozhlednu a
máme pod sebou jako na dlani celou Kopřivnici – velké průmyslové město se
slavnými automobilovými závody TATRA a četnými panelovými sídlišti. Za ním se tyčí Bílá hora
(557 m), ozdobená na vrcholku známou rozhlednou a vlevo zahlédneme část města Štramberku. Když se
dostatečně pokocháme výhledem,sestupujeme dolů a pokračujeme po úzkém, místy kamenitém hřebínku
Brdy. Poté scházíme do mělkého sedla a pokračujeme po lesní cestě pod vrchem Pískovna (584m) na
Raškův kámen (540 m). Skála tvořena štramberským vápencem v sobě ukrývá vytesané schůdky na
vyhlídkovou plošinu s železným můstkem. Opět nádherný rozhled ! Vracíme se pod skalní masív a
tam posvačíme. Pak pokračujeme příjemnou cestou do Janíkova sedla. Zde se mezi lesy na louce křižuje
několik cest. Pokračujeme výstupem po naučné stezce ve svahu Červeného kamene a brzy se nám
naskýtají nádherné „letecké“ výhledy na velkou část Ostravska. Jaký je to rozdíl proti
v mlze zahalené Javořině před týdnem ! Vzduch je čistý a vidět jsou i skutečné detaily. Zprava
od východu dohlédneme na Karvinou, naší jedinou černouhelnou elektrárnu v Dětmarovicích na samé
státní hranici,Ostravu, třebovickou elektrárnu, ostravské sídliště Poruba a věnec dalších obcí při
polské hranici. Blíže rozeznáváme za stále dominantní Kopřivnicí město Příbor a řadu bližších obcí,
rybníky, cesty a nejrůznější objekty. Jdeme po příjemné vrstevnicové cestě a kocháme se. Podejdeme
horní část lyžařského vleku a zanedlouho začínáme opět stoupat a stáčet se na hřeben Červeného
kamene (690m), nejvyššího bodu v Šostýnských vrších. Úzká hřebenová stezka, lemovaná na obou
stranách prudkými svahy, nás posléze přivádí na samý vrchol s televizním převaděčem. Pod
ním, na malé loučce, se nám opět naskýtá nádherný výhled do slezských rovin a také na Štramberk,
kterému vévodí jeho „Trúba“. Vychutnáváme si dosažení nejvyššího bodu dnešního dne a pak
pomalu sestupujeme po místy i příkřejší lesní cestě.Docházíme opět do Janíkova sedla, opět trochu
posvačíme a pokračujeme,tentokrát po žluté širokou lesní cestou dolů. Brzy nás však žlutá značka
zavede kolem Ondrášova buku opět na vrstevnicovou pěšinu pod Raškovo vyhlídkou a nakonec
scházíme na rozcestí u Hradního rybníka. Romantický, částečně rákosím zarostlý rybník tvořil součást
opevnění hradu Šostýn, posledního cíle dnešního dne. Nalézáme nádherné rozkvetlé lekníny a
představujeme si, jak nádherně tu musí znít večerní žabí koncert. Odbočujeme na cestu, směřující do
lesních tišin ke zřícenině romantického hradu. Poučeni na dvou tabulích o jeho historii,vstupujeme
dovnitř. Procházíme stezkami zbytky hradního komplexu, míjíme skupinu mladých, meditujících při
zvucích bubínku a jakési dlouhé fujary a sestupujeme do dvou alespoň částečně zachovalých
hradních místností, spojených nádherným gotickým pískovcovým portálem. Nakukujeme ještě do několika
obnovených oken a pomalu opouštíme hradní areál.
Od Hradního rybníku
sestupujeme polesní cestě zpět do údolí k výchozímu bodu u Husovy lípy. Docházíme na Husovu
ulici a loučíme se s Jarkem a Božkou, kteří pokračují ke svému autu, chtíce ještě navštívit
příbuzné v Kopřivnici. My odbočujeme k blízké restauraci u koupaliště, kde ve venkovním
posezení pod velkými slunečníky nalézáme vítané občerstvení. Je to taková pěkná tečka za dnešním
výletem. Asi po půldruhé hodině scházíme dolů ke kopřivnickému nádraží, zakupujeme jízdenky do svých
domovů a v půl šesté odjíždíme motoráčkem kolem velkého vápencového lomu Kotouč nejdříve do
Veřovic, poté do Valašského Meziříčí. Odtud mezinárodním expresem na Vsetín, kde již na nás čeká
žlutozelená „Karlovka“,tedy motorový osobní vlak regionova. Ten nás stále ještě
slunečným podvečerem odváží do našich domovů.
V krásném, velmi
příjemném červencovém dni, jsme poznali dosud neznámý kraj na samém okraji Valašska. Byl to velmi
vydařený výlet.
návštěvníků stránky | |
---|---|
celkem | 251 375 |
tento týden | 786 |
dnes | 134 |