Svet-Stranek.cz
Tatranturist

na Vartovnu z druhé strany:Velké Karlovice

na Vartovnu z druhé strany

20.července 2013


FOTO



V příjemnou červencovou sobotu jsme letos již podruhé zamířili do Vizovických vrchů. Autobusem jsme dojeli, rovněž letos již podruhé, do Pozděchova a odtud jsme stále mírně stoupali po lučních a lesních cestách nejdříve na Vrchy a poté na rozcestí Pod Širokou. Z modře značené cesty se nám nabízely zajímavé pohledy především na Vizovické vrchy, později i dále ke Vsetínu a Vizovicím. Kouzelná přírodní zákoutí,nejrozmanitější luční květiny, zajímavé stromy byly příčinou častých zastavení a zkoumání. Překvapilo nás, že ač jsme putovali na rozhlednu na výrazném vrchu s 651 m nadmořské výšky, často jsme zdolávali výrazná klesání. Nakonec nás ale cesta vedla přece jen vzhůru – na Vartovnu. Teprve tam jsme potkali větší počet turistů a návštěvníků, především rodin s dětmi, i s kočárky. Samozřejmě jsme nejprve vystoupili po točitém schodišti na 37 metrů vysokou kovovou rozhlednu a z vyhlídkové plošiny, kde to docela solidně foukalo, jsme se pomocí výřezů foto mapy snažili identifikovat jednotlivé blízké i vzdálenější objekty. Viditelnost nebyla sice zcela ideální, ale i tak jsme obsáhli široké okolí. Když jsme se dostatečně pokochali výhledem, sestoupili jsme dolů a posvačili.

Z Vartovny nás další cesta vedla po žluté značce poměrně značným klesáním lesem, často střídaném pohodlnější chůzí přes lučiny se zplanělými ovocnými stromy. Netrvalo dlouho a ocitli jsme se na horním konci obce Seninka. Tou jsme scházeli dolů a obdivovali klid, upravené domky, zahrádky této malebné vesničky.Další poučení nám po celou cestu poskytovaly informační tabule naučné stezky. Několik kilometrů dlouhá Seninka skončila a my došli k mostu přes říčku Senici. Před ním jsme podle mapy měli sejít ze silničky a pokračovat podél řeky k Leskovci.Žlutá značka se nám však beznadějně ztratila, na místě naší další cesty byly ohradníky a za nimi poměrně velká stáda krav.Změnili jsme plán a místo k severu odbočili po místní komunikaci k jihu. Přes novodobou typickou vznikající čtvrť rodinných domků jsme došli k lávce přes říčku a po jejím překonání jsme se zanedlouho dostali na hlavní silnici, přímo k autobusové zastávce „Veřečné“ ve Valašské Polance.Po krátkém čekání přijel autobus, který nás dopravil na Vsetín. Zde jsme se rozloučili s našimi vsetínskými přáteli a pokračovali vlakem ke Karolince a Velkým Karlovicím.

V opravdu příjemný prázdninový den se nás výletu zúčastnilo pouze pět a půl. A to doslova. Tou „půlkou“ byl osmiletý David, kterému se výlet moc líbil. Jinak z Velkých Karlovic jsem jel zcela sám, v Karolince přistoupila Střelecká Blanka s vnukem Davidem a vše „zachránili“ naši „vsetínští“ členové –Maruška Machálků, Božena Vaňková a Jarda Trampota.

návštěvníků stránky
celkem51 264
tento týden66
dnes19