Svet-Stranek.cz
Tatranturist

Poslední výšlap s členskou schůzí:Velké Karlovice

Poslední výšlap s členskou schůzí

10.listopadu 2013


FOTO

 

            V sobotu bylo pravé listopadové pošmurno. Občas se spustil drobný déšť a nic nenasvědčovalo tomu, že by tomu v neděli mělo být jinak. Ještě ráno v půl šesté drobně pršelo. Pak se však zatažená obloha začala protrhávat a to rozhodlo. Přímým autobusem jelo na konečnou do údolí Stanovnice 13 turistů. Ze Spálené od točky jsme pokračovali zpevněnou cestou vzhůru k Javorníkům. Na svazích zlátly modříny v objetí mohutných smrků. Kolem cesty jsme obdivovali většinou rekreační chaloupky, Minuli jsme zpevněnou silničku na Příschlop a po chvíli jsme odbočili po cestě stoupající k chalupě Evy Besedové. Slíbili jsme jí, že se na posledním výšlapu u ní zastavíme. Postáli jsme u malého rybníčku pod chalupou a pak jsme se již vítali s Evou a s její rodinou. Slivovice, kafe a koláčky byly vítaným občerstvením. Popovídali jsme si, pohráli si s pěkným černým psem Barakem a kochali se výhledem na nedaleký mohutný hřeben Javorníků, po němž se jako ovce proháněly malé chuchvalce bělavé mlhy.

            Eva nás doprovodila po příjemné cestě a přes louku až na hřeben ke kapli na Javorníčku. Tam jsme se rozloučili. Ona se vracela po jiné cestě domů, my pokračovali po hřebenové, žlutě značené cestě na Příschlop. Odtud jsme pomalu scházeli po zpevněné silničce dolů do údolí Malých Karlovic. Objevily se první domky a byly jsme v místní části Potoky. Přes točnu autobusů jsme pokračovali krásným údolím Tisňav, plném nádherných chaloupek. To už ale dávno také prosvítalo slunko a bylo docela teplo. Čím níže jsme scházeli, tím více slunce svítilo,jako by chtělo poslední výšlap karlovským turistům co nejvíce zpříjemnit.Obdivovali jsme nové, ale i staré opravené chalupy. Nádherné údolí ! Pod hospodou u Vojvodíků na nás čekal Jura Mičkal, s kterým jsme záhy došli do cíle naší cesty – hospody Celnica.

V sále nás nakonec bylo 30. Ti zbývající, většinou senioři, přijeli busem z dědiny.  Po tradiční výroční schůzi, na níž byl zhodnocen průběh téměř končícího turistického roku, organizační a finanční záležitosti, jsme chutně poobědvali.Vzpomněli jsme ještě na 90. narozeniny našeho nejstaršího člena – pana Jagoše a připili si na jeho zdraví slivovicí, kterou nám poslal ze svých zásob. Po 14.hodině jsme se pomalu začali rozcházet. 

návštěvníků stránky
celkem57 634
tento týden290
dnes1