Neděle 15. června 2014
V neděli v polovině června jsme uskutečnili výšlap do Javorníků. Označení „Východním
okrajem“ bylo poněkud zavádějící,neboť se jednalo o východní okraj částečně na katastru
Velkých Karlovic a částečně na katastru obce Makov.
Sešli jsme se
v autobuse do Podťatého a na konečné Světlá nás vystoupilo třináct. Sluníčko bylo schováno za
mraky a teplota vzduchu rozhodně nesváděla k pochodu v krátkém rukávu. Vyrazili jsme po
žluté TZ půvabným karlovským údolíčkem Kubáně k východu. Sledovali jsme nové i vzorně upravené
rekreační i stálé chalupy, pak jsme se vnořili do objetí lesa a po nové asfaltce pokračovali do
sedla Pod Lemešnou (Pindula). Na státní hranici jsme se dostali na okraj lesa a dále k místní
makovské části Kopanice se rozprostíraly rozlehlé louky. Po krátkém odpočinku u karlovských i
makovských turistických rozcestníků jsme pokračovali po červené TZ k jihu.Stoupání po lesní
cestě bylo zpočátku docela strmé, nakonec se ale cesta narovnala. Došli jsme k nově upravené
„Javornické studánce“ nedaleko vrcholu Hričovec (1059 m). Opět jsme si odpočinuli,
popili dobrou slivovici ze zásob některých účastnic a pokračovali přes turistické rozcestí
„Čierna voda“příjemnou hřebenovkou přes kótu 1031 m na Butorky. Výhledy k severu
byly poněkud zamlžené, ale i tak bylo možné přehlédnout hřeben Vsetínských vrchů s majestátní
Vysokou (1024 m), na obzoru impozantní Lysou horu a mnohem blíže jedno z nejhezčích karlovských
údolí – Podťaté. Občas vysvitlo sluníčko, aby nás pohladilo a zahřálo.
Z rozcestí „Butorky“ jsme pokračovali po červené vzhůru na masív velkého Javorníka.
Prošli jsme kolem koncových částí lyžařských vleků na Kasárních a došli hustým pralesovitým porostem
do sedla pod Velkým Javorníkem. Odtud to byl již jen „skok“ na vrchol nejvyššího bodu
Javorníků (1071m) od Bumbálky po Střelenský průsmyk. Opět krátká zastávka s občerstvením u
vrcholového dvojitého kříže. Výhledy se poněkud zhoršovaly, jak obzor postupně zahalovala mlha. Na
Javorníku se od nás oddělily čtyři turistky, které měly v úmyslu sejít přes Kasárna přímo do
Podťatého. Ostatních, již jen devět turistů, pokračovalo do sedla Gežov a odsud po zelené TZ loukou
a lesem s menším i větším klesáním přes Stodoliska na Selský Příschlop, nad nímž se tyčil masív
Lopušné (913 m). Kolem se rozprostíraly nádherné louky, již pokosené, nebo plné rozmanitých
barevných bylin, pasoucí se ovečky, poklidná stavení. Sešli jsme kolem chalup dolů a vnořili se opět
do přítmí lesa. Pohodlná cesta nás dovedla k Bezděčíkům, jejichž chalupa se vypíná téměř na
konci údolí Lopušánky. Sešli jsme na silničku v údolí a pokračovali stále dolů až na Světlou.
Za necelou půlhodinku nám odjížděl autobus směrem na Vsetín. Ale ještě předtím dorazily ony čtyři
turistky, které si původně chtěly 16 kilometrovou trasu zkrátit. Všichni spokojení jsme po chvíli
odjížděli domů.
návštěvníků stránky | |
---|---|
celkem | 259 991 |
tento týden | 583 |
dnes | 10 |