Svet-Stranek.cz
Tatranturist

Východním okrajem Javorníků:Velké Karlovice

Východním okrajem Javorníků

Neděle 15. června 2014

FOTO



            V neděli v polovině června jsme uskutečnili výšlap do Javorníků. Označení „Východním okrajem“ bylo poněkud zavádějící,neboť se jednalo o východní okraj částečně na katastru Velkých Karlovic a částečně na katastru obce Makov.

            Sešli jsme se v autobuse do Podťatého a na konečné Světlá nás vystoupilo třináct. Sluníčko bylo schováno za mraky a teplota vzduchu rozhodně nesváděla k pochodu v krátkém rukávu. Vyrazili jsme po žluté TZ půvabným karlovským údolíčkem Kubáně k východu. Sledovali jsme nové i vzorně upravené rekreační i stálé chalupy, pak jsme se vnořili do objetí lesa a po nové asfaltce pokračovali do sedla Pod Lemešnou (Pindula). Na státní hranici jsme se dostali na okraj lesa a dále k místní makovské části Kopanice se rozprostíraly rozlehlé louky. Po krátkém odpočinku u karlovských i makovských turistických rozcestníků jsme pokračovali po červené TZ k jihu.Stoupání po lesní cestě bylo zpočátku docela strmé, nakonec se ale cesta narovnala. Došli jsme k nově upravené „Javornické studánce“ nedaleko vrcholu Hričovec (1059 m). Opět jsme si odpočinuli, popili dobrou slivovici ze zásob některých účastnic a pokračovali přes turistické rozcestí „Čierna voda“příjemnou hřebenovkou přes kótu 1031 m na Butorky. Výhledy k severu byly poněkud zamlžené, ale i tak bylo možné přehlédnout hřeben Vsetínských vrchů s majestátní Vysokou (1024 m), na obzoru impozantní Lysou horu a mnohem blíže jedno z nejhezčích karlovských údolí – Podťaté. Občas vysvitlo sluníčko, aby nás pohladilo a zahřálo.

            Z rozcestí „Butorky“ jsme pokračovali po červené vzhůru na masív velkého Javorníka. Prošli jsme kolem koncových částí lyžařských vleků na Kasárních a došli hustým pralesovitým porostem do sedla pod Velkým Javorníkem. Odtud to byl již jen „skok“ na vrchol nejvyššího bodu Javorníků (1071m) od Bumbálky po Střelenský průsmyk. Opět krátká zastávka s občerstvením u vrcholového dvojitého kříže. Výhledy se poněkud zhoršovaly, jak obzor postupně zahalovala mlha. Na Javorníku se od nás oddělily čtyři turistky, které měly v úmyslu sejít přes Kasárna přímo do Podťatého. Ostatních, již jen devět turistů, pokračovalo do sedla Gežov a odsud po zelené TZ loukou a lesem s menším i větším klesáním přes Stodoliska na Selský Příschlop, nad nímž se tyčil masív Lopušné (913 m). Kolem se rozprostíraly nádherné  louky, již pokosené, nebo plné rozmanitých barevných bylin, pasoucí se ovečky, poklidná stavení. Sešli jsme kolem chalup dolů a vnořili se opět do přítmí lesa. Pohodlná cesta nás dovedla k Bezděčíkům, jejichž chalupa se vypíná téměř na konci údolí Lopušánky. Sešli jsme na silničku v údolí a pokračovali stále dolů až na Světlou. Za necelou půlhodinku nám odjížděl autobus směrem na Vsetín. Ale ještě předtím dorazily ony čtyři turistky, které si původně chtěly 16 kilometrovou trasu zkrátit. Všichni spokojení jsme po chvíli odjížděli  domů. 

návštěvníků stránky
celkem57 635
tento týden291
dnes2