Svet-Stranek.cz
Tatranturist

Za posledními podzimními výhledy.:Velké Karlovice

Za posledními podzimními výhledy.

                          19. října 2014

                            FOTO   


Neděle 19. října měla být posledním podzimním slunečným a zároveň teplým dnem. Meteorologové slibovali teploty i 21 stupňů Celsia a vymetená obloha ráno věštila, že se jim to splní. Již téměř tradičně v tuto dobu vyrážíme do přírody za barevnou paletou podzimu. Letos, díky vydatným závlahám, byla vegetační doba přece jen poněkud posunuta a barevná paleta nebyla ještě tak výrazná. Přesto se převládající zeleň mnohde střídala s odstíny žluté a místy i červené barvy.
Na rozcestí Soláň přijely autobusy po desáté hodině z obou směrů téměř současně. U železniční zastávky se připojili ještě "místní" a pak v počtu neuvěřitelných 20 turistů jsme stoupali nejdříve úzkou neznačenou pěšinou, později lesní cestou k horní stanici lyžařských vleků na Kyčerce. První odpočinek, první nádherné výhledy, první občerstvení. A pokračovali jsme dál. Příjemná cesta lesními i lučními úseky nás přivedla na místa nádherných výhledů, kde jsme se zastavovali. Před našimi zraky se postupně objevilo celé pásmo Vsetínských vrchů od Cábu po Vysokou, za ním Radhošťský hřeben s Radhoštěm, Tanečnicí, Čertovým Mlýnem, Kněhyní a Smrkem, v dáli i Hostýnské vrchy s Kelčským Javorníkem a později proti slunci i hlavní hřeben Javorníků. Vystoupali jsme k půvabné kapličce na Strčkové, kde jsme si opět odpočinuli a pokochali se úchvatnými výhledy. Pokračovali jsme další příjemnou cestou po hřebenu nad závěrem údolí Pluskovec a vpravo s údolím Stanovnice. Někteří turisté a turistky podávali informace o tom, kdo, kdy a v jaké chalupě žil, kde jaká chalupa dříve stála a líčili i osudy zdejších obyvatel. Výhledy do kraje byly čisté a stále impozantnější. Na obzoru se objevila i Lysá hora s dominantou meteorologické stanice a vysílače. To jsme již stanuli u kaple na Javorníčku, dalším exkluzivním výhledovým bodě. Vzpomněli jsme na naší členku paní Besedovou, která nedaleko na stanovnické straně hřebene žije. V loňském roce při posledním výšlapu jsme jí navštívili. Na Javorníčku padlo rozhodnutí, že nesestoupíme do Pluskovce, ale půjdeme dále směrem na Příschlop, pak neznačenou zkratkou kolem Giguly (kterou znal jen Franta Valigura) na modře značenou trasu vedoucí z Příschlopu na Koncovou a dále po hřebenu nad Pluskovcem až k železniční zastávce, kde dnešní okruh uzavřeme. Tak se i stalo. Opět cesta s nádhernými výhledy do kraje a spousta zajímavostí v pamětech starších turistů a turistek. Pod Koncovou jsme objevili novou zajímavou kapličku. Byla to taková zmenšenina oné na Strčkové (bílá, zděnná, kruhová) ale "dvouhlavá". Obracela svojí "tvář" stejně na východ jako na západ. Kousek za ní se osm "opozdilců" rozhodlo pro sestup do Miloňovek. A tak jsme lesem, cestou necestou sestoupili na nepříliš frekventovanou cestu, která podle potoka pozvolna klesala k velkému rozcestí v Miloňovkách.
Rozešli jsme se na rozcestí do Miloňova. Větší skupina pak na rozcestí Soláň. Někteří se přemístili za občerstvením ještě do restaurace U Muzea. Nádherný podzimní výlet skončil a plni dojmů jsme se vraceli do svých domovů.
Celkem jsme ušli asi 11 km.
návštěvníků stránky
celkem51 264
tento týden66
dnes19