Svet-Stranek.cz
Tatranturist

Národní kulturní památník Ploština:Velké Karlovice

Národní kulturní památník Ploština


9.květen 2015


FOTO

 

                Je sobota 9. května. Termín našeho druhého letošního výletu.  Ranní obloha je plná šedivých mraků a drobně prší. Dochází několik esemesek s dotazem, zda vůbec půjdeme. Odpovídám, že rozhodně ano  – bude krásný den a až vystoupíme skoro 50 kilometrů od Velkých Karlovic, nebude po špatném počasí ani památky.  Sám tomu věřím, resp. věřím předpovědi počasí.

                V ranním vlaku se nicméně scházíme pouze čtyři. Je to opravdu málo, vzhledem k tak pěkné trase,která nás čeká.  Jsem trochu zklamaný,ale to je přece problém každého, kdo nechce prožít pěkný májový den.

                Na Vsetíně přestupujeme do autobusu a hned na další zastávce přistupují dva další naši členové. Takže je nás nakonec šest. Vystupujeme v Pozděchově a jdeme po žluté značce dlouhým bočním údolím směřujícím do Vizovických vrchů. Ano, tady jsme již jednou  nebo dvakrát šli. Je nádherné slunečné počasí, přesně jak jsem prorokoval, nebo přesněji jak prorokovali meteorologové. Kdysi jsme šli z rozcestí Pod Svéradovem  hřebenovkou na Klášťov a dále po hřebeni  k Vizovicím a také opačným směrem na Bařinku a Vařákovy Paseky. Dnes jsme ale z turistického rozcestí po krátkém odpočinku pokračovali dále – po zelené značce přímo na jih k národnímu památníku na Ploštině. Pohodlná cesta lesem stále mírně klesala, občas se otevřel výhled na Bílé Karpaty. Po několika málo kilometrech přicházíme na Ploštinu. Osada s několika chalupami, příjemným a vítaným občerstvením, dlouhou budovou muzea, kaplí a památníkem na nevysokém vrchu nad Ploštinou.

                Naše kroky směřují nejprve k občerstvení – na venkovní terase si dáváme pivo, kávu,  čaj s rumem, těšíme se z krásného dne i krajiny kolem. Poté jdeme do muzea. Jsou zde shromážděny dokumenty nejen k tragické události, která se zde v posledních dnech války v roce 1945 udála, ale také mnoho ukázek denního tisku z doby před„Mnichovem“, z období 2. republiky i Protektorátu a také z Heidrychiády. Z nacistických koncentračních táborů po celé Evropě.Z odboje v době okupace. A další a další neradostné připomínky hrůz,které se zde udály před 70. lety, kdy fašističtí hrdlořezové zmasakrovali  na Ploštině několik desítek občanů z Ploštiny i okolních obcí a samot. Je to velmi silný zážitek. Tak silný,že hluboký dojem přetrvává i v době, kdy jsme již venku, v krásném májovém dni a směřujeme alejí po cestě k Památníku. Místo s nádhernými výhledy do kraje, na hřeben Bílých Karpat s vysílačem nad Královcem, na boční jižní rozsochy Vizovických vrchů. Čteme neradostné údaje o události, která se tu stala. Pak se vracíme na zelenou značku a pokračujeme po příjemné cestě lesem i loukami stále k jihu. Najednou se otevírá výhled na půvabnou vesničku v údolí. Jsou to Drnovice. Jdeme do jejího příjemně upraveného centra, prohlížíme si zajímavé domy. Na zvoničce zvoní poledne.Procházíme kolem hasičské zbrojnice, kolem které je velmi živo a pokračujeme silničkou vzhůru k horizontu. Tam stojí nový moderní kostelík a malým hřbitůvkem. Vše nádherně upravené.

Z vrcholu stoupání  se nabízí další nádherný výhled.Tentokrát především k jihu a západu. Pod námi se rozkládá rozlehlá ves Vysoké Pole, vpravo od ní  hlavní hřeben Vizovických vrchů s dominantou ocelové rozhledny na Doubravě, kde jsme před několika lety také byli. Kocháme se výhledem u nedalekých božích muk a pak pomalu sestupujeme po chodníku loukou do dědiny. Upravené domy, zahrádky,ulice. Do odjezdu autobusu zbývá ještě asi 40 minut. V přístřešku  na zastávce posvačíme a povídáme si. Po 13.hodině se pomalu scházejí další cestující a ve čtvrt na 2 přijíždí autobus.Nasedáme a jedeme nádhernou krajinou přes Vlachovu Lhotu a Mirošov do Valašských Klobouk.

Vystupujeme na téměř prázdném náměstí, zalitém sluncem. Scházíme pár desítek metrů a nalézáme příjemnou cukrárničku s posezením. Máme ještě trochu času a tak jej využíváme k občerstvení – zmrzlina, káva, čaj … Po 14. hodině jdeme na valašskokloboucké nádraží, kupujeme jízdenky a v půl třetí  přijíždí motoráček, který nás odváží do Horní Lidče. Tam vzápětí přestupujeme na EC „Radhošť“, kterým dojedeme na Vsetín.Loučíme se s našimi vsetínskými přáteli a hned pokračujeme regionovou směr Velké Karlovice.

                Byl to krásný a dojmy nabitý den. 

návštěvníků stránky
celkem57 635
tento týden291
dnes2