Za barevnými podzimními výhledy II.:Velké Karlovice

4. října 2015

FOTO

                Ani druhý výšlap za barevnými podzimními výhledy příliš barev nepřinesl. Sem tam se něco barvilo do žluta,ale ty klasické podzimní barvy to ještě nebyly.

                Sešli jsme se na konečné autobusu v Podťatém-Světlé. Vystoupilo nás 12, což mě mile překvapilo. Přece jen je to „tuzemský“výšlap a Karlovjané by měli trasu znát. V parádním teplém slunečném počasí jsme šli údolím Kubáně, nejdříve jeho osídlenou částí, později lesem,k sedlu Pod Lemešnou (Pindula). Na rozcestí na státní hranici jsme se poprvé zastavili. Kromě občerstvení se nám nabízely hezké výhledy směrem k Makovu, na pokračování hřebene Javorníků, i na vzdálenější slovenské kopečky.Odtud jsme začali docela příkře stoupat podél hranice vzhůru na Lemešnou (950m). Stoupání ale nebylo dlouhé a zanedlouho jsme stáli na vrcholu. Hraniční patník č. 7, rozcestník značených cest, lavičky. K tomu slunce a i nějaké,byť omezené výhledy. K našemu překvapení se náhle na cestě, kterou jsme měli pokračovat z Lemešné, objevila další mladá turistka se svým hezkým chlupatým psem. Takže nás nakonec bylo 13, o psu nemluvě …

                Po občerstvení a odpočinku jsme pokračovali po modré TZ mírným i větším klesáním na rozcestí pod Bařinkou.Odtud vede cesta k pralesu Razula a do Hanzlůvky, do Podťatého. A také naše cesta, pokračující po hřebínku mezi Léskovým a Podťatým. Zanedlouho jsme došli k 350 let starému buku na Bařince, který byl v roce 2007 vyhlášen Stromem roku. Chudák, bylo vidět, že toho má už hodně za sebou. Ale vědomí, že byl zasazen někdy po 30 leté válce, ve druhé polovině 17. století …

Načerpali jsme ze stařečka sílu, objali jej (na objetí stačilo 11 turistek) a pokračovali stále dolů. Cesta by byla velmi příjemná, kdyby nebylo hrubého štěrku, kterým byla zpevněna. Z trasy se nám nabízely nádherné výhledy na Beskydy(Radhošť, Čertův mlýn, Kněhyně, Smrk, Malý Smrk, Lysá hora, Travný …) ,Vsetínské vrhy (Vysoká, rozhledna nad Súkenickou, Benešky, později i rozhledna  Miloňová) a výhledy západním směrem nad Podťaté, Tisnavy, Javorníky.

                Vyšli jsme na rozlehlou louku nad křižovatkou silnic do Podťatého a Léskového. Za chvíli jsme byli již na asfaltové silničce, sešli poslední metry k prvním domkům, kolem kaple Sv.Cyrila a Metoděje na autobusovou zastávku. Někteří odjeli autem, někteří šli pěšky. A další odjeli busem.