Svet-Stranek.cz
Tatranturist

Po naučné stezce z Trojáku přes rozhlednu Maruška:Velké Karlovice

Po naučné stezce z Trojáku přes rozhlednu Maruška

30. května 2015.


FOTO

 

 

                Druhý květnový výšlap karlovských turistů směřuje tentokrát do Hostýnských vrchů.  Ráno opět trochu pršelo, ale když jsme vyjížděli v půl deváté z Velkých Karlovic, bylo již po dešti. Ze Vsetína jsme využili autobusový spoj do Přerova, který nás, i mnoho dalších turistů,  dovezl do sedla na Troják.  Významná turistická základna TROJÁK žije především zimními sporty, ale i nyní  zde bylo rušno – cykloturisté i turisté pěší se odtud mohou vydat několika směry po velmi

atraktivních značených trasách. Čtrnáct karlovských turistů vyrazilo po zelené TZ k severovýchodu. Trasa vedla příjemnou hřebenovkou po asfaltové silničce nebo po souběžné měkké travnaté cestě. Zaregistrovali jsme množství nově vybudovaných staveb, určených především k zajišťování ubytovacích a stravovacích služeb, ale i jiné soukromé pohledné dřevostavby.  Stoupali jsme po širokém otevřeném hřebeni s dalekými výhledy jak na souběžný západněji situovaný hřeben od Tesáku směrem na Lázy, tak na jižněji se táhnoucí hřeben nad Hošťálkovou a Ratiboří až ke Vsetínu. Brzy se na obzoru objevila Maruška (664 m), vrch s dalekými výhledy, na němž byla vybudována dřevěná dvoupatrová rozhledna. Výhled z jejího ochozu byl nádherný,kruhový. Ploché Kelečsko, Veřovické vrchy, majestátní Radhošť s dominantou hotelu Radegast a vysílače na vrcholu, radhošťský hřeben, Vsetínské vrchy s dominantní Vysokou, Javorníky přecházející do Vizovických vrchů a jižního okraje vrchů Hostýnských. Na ochozu rozhledny byly umístěny pohledové mapy, které nám pomáhaly při orientaci. Dole pod rozhlednou jsme také posvačili a odpočinuli si. Pak jsme pokračovali po lesní cestě do mělkého sedla a odtud mírným výstupem na Bludný (659 m), odpočinkové místo pod mohutným osamělým stromem, opět s nádhernými výhledy do širého kraje. Z Bludného jsme po hřebeni pokračovali na Končiny (637 m), kde jsme se opět zastavili a odpočinuli si. Tady jsme opustili hřeben a začali pozvolna sestupovat po  červené TZ k jihu. Na rozcestí se žlutou TZ jsme se rozhodli, že půjdeme dále delší trasou do Ratiboře a nebudeme sestupovat do Hošťálkové.  Úzkou travnatou stezkou mladým lesem, poté po příjemné lesní cestě jsme došli na Kosicka, poslední odpočinkové a občerstvovací místo před sestupem k Ratiboři. Z lesní cesty jsme záhy sešli na zpevněnou cestu, která nás vedla nad celou obcí Ratiboř a umožňovala téměř letecký pohled na tuto příjemnou dědinku. Kolem hřbitova jsme sešli ke kostelu a odtud dolů k potoku Ratibořka. To jsme byli již nedaleko centra obce, které se rozkládá u křižovatky hlavní silnice a silnice na Kateřince. Proti autobusové zastávce byla hospoda s příjemnou obsluhou a protože do odjezdu busu zbývala ještě celá hodina, využili jsme její nabídky k občerstvení – někteří uvnitř, někteří venku. Po 16.  hodině se od západu přihnaly černé bouřkové mraky, byly vidět blesky a slyšet burácení hromu. Přemístili jsme se pod širokou střechu centrální ratibořské zastávky a očekávali příjezd autobusu. V okamžiku když přijel, se strhlo  „boží dopuštění“ – vichr s dešťovými přívaly bičovaly vše kolem. Rychle jsme nastoupili a v suchu a bezpečí jsme vše ostatní nechali na řidiči, který nás bezpečně dovezl na Vsetín. Po výstupu ještě trochu pršelo. Přešli jsme na vlakové nádraží, kde stál již připraven motorový vlak do Velkých Karlovic.Rozloučili jsme se s našimi čtyřmi vsetínskými přáteli a za chvíli vyjeli směrem k domovu. Asi v polovině cesty vysvitlo sluníčko a zalilo údolí Horního Vsacka . Postupně jsme se loučili s dalšími účastníky a rozcházeli se do svých domovů.

                Nádherný teplý májový den,nádherná cesta plná turistických objevů. Hlavně jsme ale byli opět spolu a mohli si vychutnat společné putování naší krásnou valašskou krajinou. Celkem jsme ušli 12 km.                

návštěvníků stránky
celkem60 292
tento týden167
dnes15