Poslední výšlap a členská schůze:Velké Karlovice

            Druhou listopadovou neděli se nás sešlo na rozcestí do Miloňova téměř třicet. Rovných třicet(a pes) nás bylo, když se připojily další turistky v průběhu cesty. Ranní hustá mlha se rozplynula a krajinu zalilo svými šikmými paprsky podzimní sluníčko.

            Šli jsme silničkou Miloňovem kolem obory vysoké zvěře až k penzionu Miloňová. Tam jsme odbočili na cestu pomalu stoupající lesem a travnatými loukami stále vzhůru. Cesta se vinula po úbočí hlavního hřebene Oslového a pohodlně jsme tedy vyšli na hřeben s dalekými výhledy. Obzor sice tonul v lehkém mlhovém oparu, ale i tak byly vidět četné karlovské kopečky, hřebínky a také Vysoká ve Vsetínských vrších. Pohodlnou hřebenovou cestou jsme se dostali k Oslovečku (723 m) a tam se naše velká skupina rozdělila. Větší část pokračovala přes Osloveček  a sestupovými cestami dolů k rokli a mostu Pod Palúchem, menší část podél (nyní téměř vyschlého) potoka k závěru údolí a odtud po pohodlné cestě tamtéž. Všichni jsme se nakonec sešli v jídelně hotelu Potocký.

            Před 13. hodinou začala členská schůze. Nejdříve se řešily otázky kolem schválení stanov T.J. v souvislosti se změnami v NOZua stav financí v tělovýchovné jednotě. Poté jsme hodnotili právě uplývající turistický rok, jednotlivé výlety a účast na nich. Po oficiální části a diskusi jsme se naobědvali a poté se pomalu loučili a rozcházeli.

            Členské schůze se zúčastnili i naši zasloužilí senioři –manželé Machačovi, pánové Mičkal, Tomek, Foral, Valigura Fr. (ten i pěšího výšlapu) a paní učitelka Mikulcová.

            Všechny naše letošní plánované akce se i díky příjemnému počasí vydařily.